Mapa - Pagan (Pagan Island)

Pagan je vulkanický ostrov na severozápadě Pacifiku v Marianském souostroví, který leží na půl cestě mezi Alamaganem na jihu a Agriganem na severu. Administrativně je součástí nezačleněného území Severní Mariany. Většina obyvatel byla v roce 1981 evakuována kvůli vulkanické erupci.

Podle archeologických nálezů byl ostrov obýván několik staletí před začátkem našeho letopočtu. První kontakt s Evropany proběhl v roce 1669, když na ostrov připlul španělský misionář Diego Luis de San Vitores, který ostrov pojmenoval Saint Ignatius. Je pravděpodobné, že ještě dříve, v roce 1522, ostrov navštívil španělský námořník Gonzalo de Vigo, který rok předtím dezertoval z Magellanovy expedice, a stal se prvním evropským trosečníkem v historii Pacifiku. Domorodí Čamorové byli v roce 1695 násilně přesídleni na Saipan a odtud o tři roky později na Guam. Na počátku 19. století se začali na ostrov vracet, ten však byl v mezičase kolonizován Kanaky z Karolín propuštěnými z otroctví. V sedmdesátých letech 19. století byly založeny první kokosové plantáže.

V roce 1899, po prodeji Severních Marian Španělskem Německu, se ostrov stal součástí kolonie Německá Nová Guinea a byl pronajat soukromé Pagan Society, jejímiž společníky byli Němec a Japonec. Hlavním produktem společnosti byla kopra. Ostrov devastovaly tajfuny, které přišly v červnu a v září 1905, v září 1907 a v prosinci 1913, poničily kokosové plantáže a přivedly Pagan Society k úpadku.

V roce 1914, během první světové války, ostrov obsadilo Japonské císařství, které Společnost národů pověřila po skončení války správou v rámci Mandátního území Tichomořské ostrovy. Ostrov osídlili etničtí Japonci a Okinawané. Obnovili kokosové plantáže a pěstovali bavlnu a sladké brambory na vývoz a také začali komerčně lovit makrely a tuňáky. V roce 1935 byla upravena přistávací plocha a japonské císařské námořnictvo sem v roce 1937 umístilo posádku. V roce 1942 na ostrově žilo 413 japonských civilistů a 229 Čamorů. V červnu 1944 dorazila posádka japonské císařské armády o síle 2 150 mužů, byla však odříznuta a izolována pokračující spojeneckou ofenzívou. Zásobování vázlo, vojáci hladověli a několik stovek jich zemřelo podvýživou dříve, než Japonsko kapitulovalo.

Po skončení války ostrov obsadily Spojené státy, poté jej v roce 1947 OSN zahrnula do Poručenského území Tichomořské ostrovy a administraci svěřila Spojeným státům. Po válce udržovalo americké námořnictvo na ostrově malou základnu. V padesátých letech dvacátého století byly postaveny veřejné budovy, v tom kostel, skladiště kopry, ošetřovna a škola. Přesto na konci 70. let počet obyvatel poklesl pod stovku, mnoho z nich sezónně pobývalo na Saipanu. Při erupci sopky Pagan, která nastala 15. května 1981, zalily lávové proudy značnou část obdělávané půdy a pokryly také kus přistávací dráhy. Obyvatelé byli evakuováni na Saipan. Erupce trvaly až do roku 1985, slabší projevy vulkanické aktivity se objevily v letech 1987, 1988, 1992, 1993, 1996, 2006, 2009, 2010 a 2012. Kvůli přetrvávající hrozbě americké úřady zamítly opakované žádosti ostrovanů o návrat. Úřad starosty Severních ostrovů přibližně tři stovky vysídlených obyvatel, kteří se chtějí vrátit na Anatahan, Alamagan, Pagan a Agrigan, v jejich úsilí podporuje. V roce 2006 pozorovala ostrov posádka letadla Lockheed C-130 Hercules amerického letectva. Během operace Christmas Drop spatřila dobytek, malou skupinu budov a travnatou rozjezdovou dráhu.

Skupina japonských investorů zvažovala využít ostrov jako odkladiště sutin a trosek zbylých po zemětřesení v Tóhoku. Po protestech v červnu 2012 byly plány opuštěny.

Ostrov na snímku [[Landsat]]